Simone pro Noisecreep

Holky v metalu - co je tu nového? Docela dost, když se setkáte se Simone Simons z Epicy. Když internetový magazín Noisecreep strávil několik chvil s touto nizozemskou zpěvačkou, byla poměrně upřímná, co se týče vnímání svého vlastního hlasu.
Simone se naučila mít ráda svůj hlas až po dvou albech, ze kterých nebyla příliš nadšená. Také odhalila své zapálení pro samurajskou kulturu, jíž se dotýká jedna píseň na nejnovějším albu Requiem for the Indifferent, které vyšlo tento měsíc.

Působí na tebe mnoho nemetalových vlivů, jako například Tori Amos. Projevuješ to ve svém stylu zpěvu nebo tě jenom inspirují jako umělci?

  Snažím se být sama sebou a vždycky mít příklady, které mě inspirují - doslovně i obrazně. Musela jsem pracovat na svém vlastním hlasu, dokud jsem nerozeznala, co zní přirozeně a co zní jako já. Chci všechny povzbudit, aby se nebáli zvuku jejich hlasu. Buďte jedineční a sami sebou, nenuťte se znít jako někdo slavný. Už tu totiž někdo takový je.

Jak jsi docílila toho, že vynikáš?

Chvíli mi trvalo, než jsem se naučila mít ráda svůj hlas. Dříve jsem si nemyslela, že by můj hlas byl něčím zvláštní. Ale můj přítel, který je skvělý hudebník a jehož názorů si velmi cením, mi řekl, že je velice zvláštní! Jsem velice spokojená se svým zpěvem na nejnovějším albu a už se mi vlastně můj hlas líbí. Chvíli mi trvalo, než jsem se k tomu dopracovala.

Je to vážně poprvé, co se ti líbí vokály, které jsi nahrála?

Na posledních třech albech se mi můj zpěv líbil. Ale ty první dvě? Byla jsem tehdy tak mladá. Můj hlas je teď o hodně lepší a ráda si ho poslechnu na nahrávce. Nerada poslouchám první dvě alba. Nelíbí se mi, jak tam zním.

Zlepšila ses postupným tréninkem?

Ano, a samozřejmě i s každým koncertem. Můj hlas se změnil a s ním i já jako osobnost. Zpočátku byl uzavřený, protože jsem se bála ukázat víc. Teď jsem otevřenější a sebevědomější.

Máš nějaký jiný talent než hudební? A co koníčky?

Jsem skvělá kuchařka, můj přítel to může potvrdit. Jsem taky typická žena. Mám ráda módu a make-up. Také mám několik fotoaparátů, s nimiž ráda fotím. Zbožňuji brýle Ray Ban a sbírám je. Pivo nepiju.

Jsi schopná získat slevy na make-up tím, že jsi v kapele?

Mám 30% slevu na MAC. Tuhle kosmetiku hodně používám, takže je to super.

Mohla bys nám vysvětlit jednu z písniček z alba Requiem for the Indifferent?

Ano, třeba Serenade of Self-Destruction. Jsem blázen do filmů. Jednou jsem viděla film jménem Šogun a líbila se mi ta japonská kultura, samurajové a sebevražedné rituály. Tato písnička má japonský nádech. Chtěla jsem o tom napsat skladbu - je o sebevraždě z pohledu různých kultur. Pro samuraje je to otázka cti, pro jiného člověka to může být způsob, jak ukončit svůj nešťastný život.
Také vám můžu říci něco o Storm the Sorrow - tuto píseň složil náš klávesák pro basáka, jelikož má určitý rytmus a my jsme v tomto rytmu chtěli napsat písničku.

Co má Epica v plánu na rok 2012?

V září přijedeme do Atlanty a potom nás na podzim, v říjnu nebo listopadu, čeká tour po celé severní Americe.

Nemůžu se nezeptat - máš nějakou radu pro dívky, které doufají ve stejnou životní dráhu?

  Muži nikdy plně neporozumí ženám a naopak. Stačí se snažit o pohodové soužití. Chlapi se naštvou a vykřičí se, zatímco holky jsou naštvané týdny. Takže na turné musíte myslet jako muž.
Chlapi nikdy nebudou myslet jako ženy. My jim musíme naše myšlení zjednodušit a dostat se k podstatě, nesmíme být tak citové. Takže si nechte narůst bradku a koule.

Zdroj: Noisecreep

Překlad: Bloody.Razoria