Markův Tour Blog

31.leden Club Soda - Montreal (Kanada)

Během noci jsme přejeli hranice a naštěstí jsme nemuseli vystoupit z autobusu, takže jsme mohli mark_tourblog1.jpgspát. Tato show je jedna z nejlepších této tour. Klub je vyprodaný (900 lístků) a obě předkapely jsou kanadské, takže hrají doma. Atmosféra je skvělá a dnes měli Blackguard skvělou show, zavalili dav skvělými melodiemi. Threat Signal také hráli skvěle a pak byla řada na nás. Dav byl rozjařený, hráli jsme asi hodinu a 45 minut. Moc jsem se před koncertem najedl (kuře bylo vysušené a hranolky staré) a měl jsem slabost z chřipky, což jsem zaznamenal během Seif al Din, že jsem skoro omdlel. (?!) Naštěstí se to nestalo. Trvalo to asi 20 sekund a pak to bylo znova v pohodě. Nechtěl jsem se probudit v nemocnici a dostat radu abych si na týden vzal volno (no ani bych to neudělal). Po show jsme dostali nějakou pizzu, snědl jsem jí spoustu abych znovu získal energii. Někdo šel do klubu na party, já jsem zůstal v autobuse.

1.únor Mod Club - Toronto (Kanada)

Naše druhá show v Kanadě. Menší club ale pohodlný, také zaplěn až po střechu. Znovu jsme měli úžasnou show – kanadský dav je úžasný – vzrušený a pařící. Autobus byl zaparkován 30s chůze od klubu ale je fakt zima tak to je jako velký výlet. V backstage jsme měli lednici, která „trochu“ smrděla. Ten smrad můžete popsat jako směs mrtvého křečka, moči. Takže jsem nechtěl jíst cokoliv z této ledničky. Před koncertem jsme šli najít stakehouse, ale nemohli jsme ho najít – všude samé italské restaurace. Vždycky když jsme našli něco dalšího, tak jsme viděli nápis PIZZA nebo PASTA. Nakonec jsme našli stakehouse (který jediný v okolí) a najedli jsme se. Setkali jsme se s nějakými fanoušky na VIP setkání, takže to bylo zábavné. Sedli jsme si s nimi k večeři. U klubu byli nějací fanoušci (co čekali než je pustí na koncert) běžící k nám naproti: Když nás odchytili, tak se ptali proč oni jediní nám běželi naproti. „Nepoznají vás?“. Odpověděl jsem „Důvod je, že jsme v Kanadě a ne v Mexiku!“ Odpověď tohoto cápka byla: „yeah, my jsme mexičani!“. Během VIP setkání byl velice vtipný moment, když přišel cápek, vzal si od všech podpis. Na konci řady se kouknul na Ariëna a zeptal se: „co ty tady děláš kámo?“ Ariën mu řekl, že je už 3 roky bubeníkem kapely, chlápek se styděl a my jsme si dělali srandu z provokací Ariëna. Od toho dne mu říkáme „lill“ fella!

2.únor 2010 – Volný den v Torontu (Kanada)

Volný den jsme strávili v hotelu. Náš torumanager zapomněl pas, takže mu musí být poslán a nemůžeme opustit USA. Ale v pohodě. Hotel byl hezký a měl tělocvičnu a bazén. Po cvičení jsem si sedl do sauny vedle nějakého tlustého chlapíka. Zeptal se, co dělám ve městě a já odpověděl, že jsem na tour s kapelou a máme volný den. Předpokládal jsem, že nebude znát EPICU, tka jsem mu to řekl trochu přízemně. Bylo překvapením, že znale EPICU, a že znal všechno o metalu 80.let. Povídalu jsme si přes hodinu, občas v turecké parní komoře a občas v sauně do chvíle než jsem už nemohl vydržet to vedro. Stále jsem měl chřipku ale sauna mi pomohla a já se cítil dobře až do chvíle, než jsem dostal nevolnost. Později jsem šel do steakhousu a dal jsem si skvělý tenderlion steak. Těšil jsem se na spánek až do chívle než Ariën přišel a narušil mou noc plnou spánku,haha.

3.únor 2010 – Cleveland (USA)

Museli jsme znovu překročit hranici a tentokrát jsme museli vystoupit z autobusu. Uprostřed noci (teda brzy ráno,ale já se cítil jako o půlnoci) jsme uslyšeli drsný hlas řvoucí „Vstávat! Vítejte na hranicích USA, chci aby všichni vstali z postele, chci vidět jejich obličeje. Kdo je Antonius?!“ Takže to je to, co jsme dělali. Potom jsme tedy museli vystoupit a autobus byl zkontrolován drugdogs (psi). Nachvíli jsme si mysleli, že budeme muset platit za naše vybavení, protože nám chyběl jeden papír ale naštěstí ukázali shovívavost a nenechali nás platit. Takže po 15 minutách jsme mohli zpátky do autobusu a pokračovat v jízdě. V Peabody's jsme zaznamenali, že se tam skoro nic nezměnilo. Stále klub s příjemným vlastníkem Larrym. Dali jsme si nějaké subways (dárek od fanouška Erica), neměli jsme žádné jídlo v autobuse (vzali nám na hranicích jídlo a nedovolili nám převézt ovoce). Show byla skvělá, bavili jsme se. Jediná nevýhoda byla, že nepřišlo nové zboží, a tak jsme museli prodávat stará trička. Uprostřed koncertu se Ariënovi rozbil pedál, ale spravilo se to během tří minut. Také na byla na koncertu 2-3 letá holčička, která dělala paroháče, bylo to roztomilé! Na chvilku jsem si nepřipadal jako metalista a jen jsem si užíval její roztomilý úsměv, děti můžou být tak krásné...

4.únor 2010 – Logan Square Auditorium, Chicago (USA)

Chicagooo, naneštěstí byl skvělý klub Pearl Room zavřen, tak jsme koncert museli přemístit do klubu níže ve městě. Ten klub ve srovnávání s Pearl nebyl nic moc. Byl problém s PA, a tak zvukovka měla zpoždění. Moje chřipka skoro odešla, takže si můžu užívat dne o dost více. Koncert byl fajn. Zvuk byl skvělý a bouřlivý během některých písní. Po show jsme kecali s Johnem Majorem, naším kamarádem od tour z Visions of Atlantis, kde hrál na basu.

Uvidíme se příště!

Mark