Rob van der Loo pro Shot @ the Show

I když se symfonický metal objevil na scéně už před téměř 20 lety, Epica je v tomto žánru poměrně mladou kapelou. Tato holandská šestice se zpěvačkou v čele začala kariéru pod jménem Sahara Dust v roce 2003. Nyní se blíží jejich desetileté výročí, které kapela oslaví tříhodinovým koncertem v klubu Klokgebouw v nizozemském Eindhovenu. Nejnovější člen Epicy, Rob van der Loo – bývalý člen kapely Delain a zakládající člen kapely MaYaN – si popovídal s Jacobem Zinnem před koncertem ve Vancouveru o tom, jaké je jet turné po Severní Americe a představovat lidem poslední album Requiem for the Indifferent, a také jak se mu jevila příležitost přidat se k Epice (kdy nahradil zakládajícího člena Yvese Hutse).

Teď jste asi v polovině turné po Severní Americe – jak to zatím jde?

Já jsem v Severní Americe s Epicou poprvé, ale slyšel jsem spoustu historek z minulých turné. Koncertní místa se neustále vylepšují, na koncerty chodí více lidí a publika jsou velmi nadšená. Takže zatím to jde dobře.

Takže ve Vancouveru koncertuješ s Epicou poprvé?

Ano. Vlastně je to i poprvé, co jsem ve Vancouveru. Abych byl upřímný, Vancouver mi hodně připomíná mé rodné město, Rotterdam. Hlavně tím přístavem – Rotterdam je taktéž přístavní město a také dost moderní. Hodně se mi na Kanadě líbí, že tu mám pocit, jako kdybych byl v Evropě. Cítím se tu jako doma.

Jaké jsou vaše předkapely Insomnium a Alestorm?

Jsou dost dobří. Musím říct, že jsme vlastně začali s pěti kapelami – nejdříve nám předskakovali Blackguard a System Divide. Jsou to hodně odlišné kapely, ale to se mi právě líbí. Jsem rád, že nemáme takové to stereotypní gothic/symphonic metalové turné s pěti hodně podobnými kapelami. Takhle to vlastně funguje dost dobře.

Jaké písničky hrajete na tomto turné?

Samozřejmě chceme potěšit všechny, tak jsme snad vybrali správně vyvážený setlist. Hrajeme skladby ze všech alb. Něco z The Phantom Agony, něco z Consign to Oblivion, novinky i starší kousky.

Do kapely ses přidal v březnu a nahradil si dlouholetého basáka Yvese Hutse. Jak se ti naskytla příležitost hrát v Epice?

Ta celá věc s Yvesem opouštějícím kapelu je dost jasná – nechci zacházet moc do podrobností, ale měl jinou práci, která ho příliš zaměstnávala a už nedával do kapely všechno. Nechci o něm říkat nic špatného, protože se kapele vždycky hodně věnoval, ale tak nějak jsme to čekali.
Zavolali mi o tom a pak to všichni dohromady probrali a rozhodli se, že se jejich cesty rozejdou. Měl jsem pocit, že to někdy letos přijde, ale stejně jsem byl překvapený, když mi zavolali. Yves byl členem Epicy strašně dlouhou dobu a já jsem se s ním dobře znal. Samozřejmě jsem se ke kapele moc rád přidal, ale zároveň jsem ho nerad viděl odcházet.

Znáš ostatní členy Epicy už dlouho, je to tak?

Znám [zakladatele Epicy a kytaristu] Marka [Jansena] už od dob, kdy byl ještě v After Forever, a pamatuji si i začátky kapely Sahara Dust, která předskakovala mé bývalé kapele Sun Caged. Takže ano, známe se už pěknou chvíli. Jsme v kontaktu spoustu let.

Bude kapela stále v kontaktu s Yvesem?

Myslím že ano. Je to workoholik, takže byl poslední dobou hodně zaneprázdněný, ale to my taky – pořád jsme na turné a někdy máme potíže být v kontaktu i s vlastními rodiči – ale ano, jsou s ním pořád v kontaktu.

Hraješ pořád v kapele MaYaN?

Teď zrovna ne, ale koncertovali jsme na festivalu ProgPower v USA. To bylo asi před dvěma měsíci. Ten čas hrozně letí! Právě teď se soustředíme na Epicu, ale příští rok nás čeká v Nizozemsku nový koncert a také jsme už začali pracovat na nějakém novém materiálu pro další album MaYaN. Teď ale máme tolik turné s Epicou, že je skoro nemožné zkombinovat obě kapely.

Pověz mi něco o své baskytaře a vybavení. Co používáš?

Na tomto turné používám hlavně předzesilovače. Normálně hraju s Avalonem DI a kombinuju ho s basovým zesilovačem SansAmp, takže tak skloubím čistý zvuk s overdrive efektem. Hraju na baskytaru Music Man Stingray s dvojitým humbuckerem. Nedávno jsem si také pořídil basu Bongo, což je nový typ od značky Music Man, a jsem s ní velmi spokojený. To bude taky moje hlavní baskytara pro MaYaN. Vlastně přemýšlím, že bych si objednal ještě jednu, protože je úžasná.
Co se týče vybavení, méně je někdy více. Chci to mít co nejjednodušší.

Jak fanoušci reagují na vaše nové album, Requiem for the Indifferent?

Vždycky se najdou lidé, co nedají dopustit na první dvě alba, ale taky jsou tu lidé, co nedají dopustit na toto album. Dostali jsme spoustu kladných ohlasů. Samozřejmě, na tomto albu ještě nehraju, ale stejně říkám „my“. Musím přiznat, že ty písničky jsou už mojí součástí.

Skladby Epicy často obsahují závažná témata, jako například náboženské rozpory, přírodní katastrofy nebo světovou ekonomiku. Máš pocit, že kapel píšících o tak důležitých tématech není dost?

Samozřejmě, Epica není tou kapelou, která skládá písně o démonech, čarodějích, lásce nebo tak. Líbí se mi, že to není typická gotická kapela zpívající o fantasy věcech. Takové skladby už jsou out.

Je náročné skládat písně, které obsahují poselství a tolik vrstev hudby a progrese zároveň?

Asi ano. Někdy můžeš mít autorský blok a najednou ti nejde složit nic. Ale když se kouknu na Marka, tak on se třeba vrátí z turné – většina lidí je fakt unavená a nechce mít nic společného s muzikou týden nebo dva – ale on je ten typ, který z toho těží spoustu inspirace. Když se vrátí domů, má nápady na pět nových písniček.
Epica většinou nejdřív složí hudbu a pak přicházejí nápady na texty. Příští album možná bude koncepční. Také už začínám skládat první písně pro Epicu a všichni vůbec přicházíme s novými věcmi. Myslím, že Mark už má nápady na 10 nebo 11 nových skladeb.

Kdy asi vyjde další album? V roce 2014?

Ještě to nemáme přesně naplánované, ale tak nějak k tomu směřujeme. Vlastně už plánujeme, že začneme s nahráváním příští rok v létě. To je náš osobní cíl. Čím dřív, tím líp.

Ty a tvá skupina jste se nedávno objevili v nizozemském televizním pořadu Niks te gek (v překladu „Nic není dost bláznivé“), kde jste nahráli píseň Forevermore s vaším dlouholetým fanouškem Ruurdem Woltringem, který je mentálně postižený. Jaký to byl zážitek?

Bláznivý, ale fakt super. Byla to výjimečná zkušenost, protože učinit někoho tak šťastným, to bylo neuvěřitelné. Kéž bychom to mohli udělat pro všechny naše fanoušky!
Lidé z televizního štábu nám poslali informace o tom klukovi, Ruurdovi. Je neuvěřitelný – on složí skoro 100 písniček za rok. Je vážně kreativní a vlastně většina věcí, které složil, byly dost dobré. Nemohli jsme tomu uvěřit, když za námi přišel, opravdu nás s tím překvapil. Bylo mimořádné vidět tak ambiciózního kluka – byl v sedmém nebi. Má tolik energie! Písničku jsme museli nahrát během turné, takže pro nás to byla dost intenzivní práce, ale stejně to byl vážně skvělý zážitek.

Jak moc se těšíte na váš březnový koncert k desátému výročí založení kapely v Eindhovenu?

Každý koncert je důležitý, ale tento bude opravdu výjimečný, protože budeme koncertovat se stejným orchestrem, s nímž Epica nahrávala album The Classical Conspiracy. Navíc bude celý večer patřit pouze Epice, takže plánujeme asi tříhodinovou show. Bude to velké, dá se říct až obrovské. Vlastně už odpočítáváme poslední zbývající lístky do vyprodání. Také pozveme nějaké speciální hosty, takže to bude hodně výjimečný koncert.

Budete ten koncert nahrávat?

Ještě to oficiálně nemůžu říct – musíme to vyjednat s nahrávací společností, peníze peníze peníze, jak to vydat a tak podobně – ale určitě je to jedním z našich cílů.

text a foto: Jacob Zinn
zdroj: ZDE

© překlad: ItalianManiac