Rubrika: Členové, publikováno:
EPICA, symfonicko-metalová nizozemská kapela v čele s mezzosopranistkou, byla založena v roce 2002.Mark Jansen odešel z After Forever a začal uskutečňovat své představy o kapele. Našel kytaristu Ada Sluijtera, basistu Yvese Hutse a klávesistu a pianistu Coena Janssena, kteří sdíleli jeho představy. Předchůdcem současné EPICY byl projekt jménem Sahara Dust, který Mark založil se zmíněnými hudebníky a do čela postavil Helenu Iren Michaelsen, zpěvačku norského původu, která předtím působila v kapele Trail of Tears. Na postu bubeníka se vystřídali Iwan Hendrikx a Dennis Leeflang. Ještě téhož roku však Helena z projektu odstoupila - údajně kvůli tomu, že ostatní členové ignorovali její vlastní hudební nápady a názory na tvorbu kapely a nechtěli ji nechat, aby si skládala vlastní písně. Helenu tedy nahradila do té doby neznámá zpěvačka Simone Simons, která byla v té době přítelkyní Marka Jansena. Sestavu doplnil bubeník Jeroen Simons. Ještě pod starým názvem Sahara Dust vydali své první, dvouskladbové demo Cry for the Moon (obsahovalo demonahrávky stejnojmenné písně a skladby Illusive Consensus), které kapele získalo smlouvu s nahrávací společností Transmission Records. Později si kapela vybrala nové jméno - EPICA, které používá dodnes. Tento název je odvozený z alba skupinyKamelot, někteří členové kapely jsou jejími velkými fanoušky. Hudebně EPICA není jen o tvrdosti a symfonickém metalu, ale také o filmové hudbě, podobné jako skládají Danny Elfman a Hans Zimmer.
Během několika měsíců měla EPICA materiál pro nahrání prvního, úžasného debutového alba The Phantom Agony (Skrytá bolest). Album celosvětově vyšlo v roce 2003, následovalo dlouhé turné. ÚsilíEPICY bylo odměněno v roce 2004 cenou Essent Award (důležitá holandská cena pro talentované mladé skupiny). Zatímco turné pokračovalo po celý rok, EPICA v roce 2005 nahrála a vydala nové albumConsign to Oblivion (Uložit do zapomnění). Album se dostalo na 12. místo v nizozemské hitparádě a udrželo se na vrcholku Top 100 po 7 týdnů. Na nové desce také hostuje Roy Khan, zpěvák a frontman ze skupiny Kamelot. S novou nápaditostí ve stejném roce spatřilo světlo světa také nové album The Score: An Epic Journey (Soundtrack: Epická cesta). Toto album (objednané holandskou filmovou společností) je vlastně soundtrackem k holandskému filmu Joyride. Album, vyznačující se nepřítomností kytar, bubnů nebo dokonce vokálu obsahuje hlavně instrumentální symfonické skladby. Po čtyřech letech tvrdé práce si skupina vzala čas na přemýšlení o budoucí životní dráze kapely. A tak v roce 2006 spatřila světlo světa nová fotograficko-zvuková kniha The Road to Paradiso (Cesta do ráje/Paradisa). Je to podrobný popis historie kapely ve slovech a obrazech obsahující mnoho obrázků vyfocených členy kapely, profesionálními fotografy a dokonce stovkami fanoušků, kteří přispěli nejen svými fotkami, ale i slovy. Tato kniha vyšla společně s jedinečným bonusovým CD: nevydané skladby, živý materiál a demo nahrávky.
Rok 2006, který pro kapelu začal perfektně, skončil smutně, když se Jeroen Simons rozhodl opustit kapelu. Tohle byla pro kapelu hodně nepříjemná situace a tak si pozvala na hostování bubeníka jménemAriën van Weesenbeek. Po stovkách show v tuctech zemí po celém světě (včetně USA, Kanady, Mexika, Argentiny, Chile, Uruguaye, Brazílie, většiny evropských zemí, Izraele, Tunisu, …) se EPICA stává dobře pracujícím a nezastavitelným metalovým strojem. V roce 2007 EPICA podepisuje novou smlouvu s německou nahrávací společností Nuclear Blast a během jednoho roku vydává své třetí plnohodnotné album s názvem The Divine Conspiracy. "Víc" je asi nejlepší slovo pro definici tohoto nového alba. Víc sborů, kytar, chórů, rychlosti a písniček. The Divine Conspiracy je orientováno spíše na kytary. Tentokrát byly nahrány čtyři plně kytarové skladby namísto předchozích dvou. Díky schopnostem talentovaného bubeníka Ariëna van Weesenbeeka z kapely God Dethroned, EPICA udělala víc rychlejších a složitějších písní. Jak se všemi jejich vydáními, i hudba na tomto albu byla přenesena na vyšší úroveň týmem v Gate Studiu: Saschou Paethem, Amandou Somerville a Mirem Rodenbergem. The Divine Conspiracy je více než 75 minut dlouhé a je to první koncepční album EPICY. V podstatě se na albu objevuje hlavní myšlenka, že Bůh jako test vytvořil několik různých druhů náboženství a rozšířil je mezi lidstvo, aby se přesvědčil, zda lidé dokážou přijít na jejich pravou podstatu. Otázkou je, jestli lidstvo někdy zjistí, že ve všech náboženstvích se v jádru jedná o jedno a totéž. Album také obsahuje koncept The Embrace that Smothers (Objetí, které dusí), který už jste mohli najít na The Phantom Agony. Počátky tohoto konceptu ovšem najdete na albu skupiny After Forever Prison of Desire (Vězení touhy). Na závěr konceptu můžete slyšet hostující growling Sandera Gommanse právě z After Forever.
Po tour k desce The Divine Conspiracy přišla další nepříjemná zpráva. Kapelu opustil jeden z prvních členů Epicy - Ad Sluijter. Ad se rozhodl opustit EPICU kvůli tvůrčí krizi. EPICA na to reagovala přibráním kytaristy Isaaca Delahaye, který působil také v kapele God Dethroned.
4. března 2009 EPICA oznámila začátek nahrávání dalšího alba Design Your Universe. Album bylo celosvětově vydáno 16. října 2009 a ihned bylo označováno hudebními kritiky za vůbec nejtvrdší albumEPICY. Na Design Your Universe také pokračuje koncepční skladba s názvem A New Age Dawns (Úsvit nového věku), která se objevila už na desce Consign to Oblivion. Ve skladbě White Waters hostuje zpěvák Tony Kakko ze skupiny Sonata Arctica. V prosinci 2009 EPICA oznámila vydání dalšího singlu s názvem This is the Time, veškeré výdělky z tohoto singlu putují na konto světového fondu na ochranu přírody (World Wide Fund for Nature).
Rubrika: Členové, publikováno:
Rubrika: Členové, publikováno:
17. ledna 1985
Simone Simons všichni známe jako hlavní zpěvačku Epicy (více ZDE). Můžeme ji slyšet na albu Quarterpast ve skladbách Symphony of Aggression, Mainstay of Society, Bite the Bullet, Drown the Demon a Sinner’s Last Retreat. Na druhém albu Antagonise již nehostuje vzhledem k mateřské dovolené.
