The Phantom Agony (2003)

Rubrika: Videoklipy, publikováno:

Co videoklip vyjadřuje podle Simone:
Tvůrci videoklipu znázornili „The Phantom Agony“ (Skrytá bolest) jako strach. Ve videoklipu pátrám po svém strachu. Proto se neustále otáčím a dívám okolo sebe. Zbytek kapely jako mučitelé znázorňují můj strach. Postupně se ukáže, že sleduju svůj vlastní strach, protože neexistuje (Skrytá bolest). Potom mučitelé umírají, protože můj strach neexistuje. Nakonec spáchám sebevraždu pádem do vody.

Produkční společnost: Roxy Movies
Režie: Frank Herrebout
Producent: Leo van Maaren
Kamera: Robert van Alphen
Asistent kamery: Stefan Coule
Asistenti: Hans de Vreede, Linda van Summeren
Styling: Machteld van Roijen, Ellen Liem
Make-up: Fabienne Jansen
Fotografie, rozhovory: Paulien Muijser
Úpravy: Robert van Alphen, Frank Herrebout
Místo natáčení: Muzeum mučicích nástrojů, Amsterdam, Montfort a Asten, Nizozemsko, Belgie

číst více

Solitary Ground (2005)

Rubrika: Videoklipy, publikováno:

Režie: ?
Producent: ?
Kamera: ?
Asistent kamery: ?
Místo natáčení: písčitá údolí Kootviyk (v provincii Gelderland) a Hilversum (město, na severu Holandska), Nizozemsko

Druhá verze:

číst více

Never Enough (2007)

Rubrika: Videoklipy, publikováno:

Light verze:

Dark verze:

číst více

Simone pro Alternative Revolt

Rubrika: V časopisech, publikováno:

„Lidstvo už dále nemůže schovávat hlavu do písku před věcmi, které se dějí všude okolo nás.“

Silné prohlášení od významné kapely. Jako kdyby vám znělo ozvěnou v hlavě. Už tu nesmíme jen tak sedět a pořád něco předstírat. Taková slova se ozývají z pátého studiového alba Epicy, Requiem for the Indifferent, které vyšlo 9. března. Tato deska nastavila laťku hodně vysoko. Závažné texty, dominující kytarové riffy propletené s harmonickými úseky a chytlavé refrény alba vás donutí chtít víc a víc podobné muziky.

Epica nás ctí svými tajemnými mistrovskými díly od roku 2002. Tato nizozemská kapela pomohla lépe definovat žánr symfonického metalu. Jejich hudba kombinuje deathmetalové grunty hlavního kytaristy Marka Jansena se strašidelně krásným hlasem frontmanky Simone Simons, klasicky vzdělané mezzosopranistky. Vše kontrastuje s pozadím symfonického a power metalu. Energie, která plyne z těchto zvukových protikladů, se nedá vyjádřit slovy. Cílem jejich hudby je vzdělávání a osvěta posluchačů – mise, ve které jednoznačně uspěli.

Rozhovor se Simone Simons:

Děkuji ti, že sis našla chvíli na tento rozhovor. Prosím, představ se nám a řekni něco o Epice pro čtenáře, kteří vás třeba tolik neznají.

Jmenuji se Simone Simons a jsem zpěvačkou v kapele Epica. Tato kapela existuje již od roku 2002. Letos budeme slavit desáté výročí založení. Nedávno jsme vydali páté studiové album. Hrajeme symfonický metal se dvěma hlasy, mužským a ženským. Jsme velmi dynamická kapela – máme tvrdé skladby, ale také krásné balady pro tchýně a měkkýše. (smích) Každý si v naší hudbě najde to svoje. Je velmi rozmanitá a pobaví i naživo, protože na pódiu jsme také velmi energičtí.

Jak jste se poprvé dali dohromady? Jak jste se potkali?

Mark byl můj přítel, ještě než jsem začala zpívat v Epice. Hrál v After Forever a já jsem se s ním seznámila právě na jejich oficiální stránce, kde jsme spolu chatovali. Poté jsme se do sebe zamilovali a čtyři roky jsme byli ve vztahu. Už dost dlouho nejsme spolu, ale kapela pořád funguje. Takhle jsem se s nimi dala dohromady já. Mark už v té době znal Coena, našeho klávesáka, a Ada, našeho prvního kytaristu. Myslím, že znal i prvního bubeníka. Nepořádali jsme žádné konkurzy, kromě postu na basáka. To byl jediný konkurz, který jsme kdy pořádali. Ostatní byli známí a kamarádi. Na hudební scéně se navzájem zná hodně lidí. Je to malý svět – jako jedna velká rodina.

Když už nejste s Markem spolu, nevzniká z toho v kapele nějaké napětí?

Ne, vůbec ne. Už 7 let mám jiný vztah a kapela si pořád vede dobře. Tohle si držíme v soukromí. Uvědomili jsme si, že mít kapelu je skvělá věc a proto bychom se jí neměli vzdávat. Samozřejmě, že ze začátku jsme s tím museli bojovat, ale musíte si na to zvyknout. Jakoukoliv jinou kapelu by to mohlo položit, ale nás ne. Nějak jsme se přes to nakonec přenesli. Pochopili jsme, jak je pro nás kapela důležitá a nechtěli jsme se toho vzdát. Jsem ráda, že jsme se toho nevzdali, protože pořád existujeme, jezdíme na spoustu turné a jsme úspěšní.

Je tohle první kapela, v níž působíš, nebo jsi působila v nějakých dalších skupinách?

Ne. V Epice jsem začínala v sedmnácti, byla jsem dost mladá. Nezpívala jsem v žádné jiné metalové kapele, pokud nepočítám nějaké zkoušky, kde jsem vlastně ani nezpívala. To je asi všechno. Vlastně jsem se do hudebního průmyslu dostala s Epicou. Je to moje první a zatím i poslední kapela.

Váš žánr se často označuje jako symfonický metal. Myslíš si, že je to správné označení?

Ano, určitě. Hodně lidí nás nazývá také jako gothic metal, ale my svůj styl nepovažujeme za gotický. Je to pravý metal, ačkoliv obsahuje hodně výrazné symfonické party a také ženský zpěv – ale to neznamená, že je to nějaký měkký nebo gothic metal.

Když poslouchám vaši muziku, nepociťuji žádné gotické vlivy. Symfonický metal, to ano, ale nikdy bych to nenazvala jako gothic metal.

Každý tomu rád říká jinak. Ale kdykoliv se nás někdo zeptá, my tomu říkáme symfonický metal.

Tento žánr mísí metal a prvky klasické hudby. Myslíš si, že díky tomu máte širší publikum než tradiční metalové kapely?

Určitě ano. Hodně lidí má rádo naši muziku a přitom to nejsou praví metaloví fanoušci. Já sama nejsem pravá metalistka. Mám ráda různé hudební styly a metal je jedním z nich.

Vaše nová deska vyšla v březnu. Říkáš, že je to vaše páté studiové album?

Ano. Je fajn vědět, že nám vychází už pátá deska, že existujeme už deset let a pořád jsme úspěšní. Je to super věc. Já sama tomu pořád nemůžu uvěřit. (smích)

Je to vážně působivé, obzvlášť když vezmeme v úvahu, jakým směrem se dnes hudební průmysl ubírá.

Ano, to je pravda. To je sám o sobě úspěch.

Popiš nám, čím se nové album vyznačuje. Čím je podle tebe zvláštní?

Jo, dobrá otázka. (smích) Samozřejmě, pro mě je zvláštní tím, že se mi líbí jeho zvuk. Je to velmi složité album. Je to metal, ale každý si tam může najít to svoje. Není to jenom tvrdý metal, zvuk je celkově velmi dynamický a energický. Je tam i spousta krásných melodií. Máme tam krátké písně a máme tam i delší, složitější skladby. Věřím, že je to jedna z desek, u kterých nestačí jen jeden poslech. Musíte si ji poslechnout vícekrát a při každém poslechu objevíte spoustu nových prvků. Určitě je to dobrá investice, protože vám dlouho vydrží a časem se do ní zamilujete. Tím jsem si jistá. (smích)

Určitě ano. Mně samotné se moc líbí. Při poslechu jsem u některých skladeb zaznamenala egyptské rytmy, zejména v Serenade of Self-Destruction. Slyším je také trochu v titulní skladbě [Requiem for the Indifferent, pozn. překl.]. Tím jsou obě skladby mými favority. Máš také svou oblíbenou píseň?

Ano. Hrozně se mi líbí Serenade of Self-Destruction, protože je to skvělá, typická skladba Epicy. Je to dlouhý song, v němž můžete najít spoustu různých prvků. Taky se mi hodně líbí ta arabská mezihra. Podobné prvky jsme používali od samého začátku a vždycky je v naší hudbě najdete. Epica má silné kořeny v arabské hudbě, často totiž píšeme o náboženství. Serenáda je skvělá a také poslední píseň na desce. Je to určitě dobrý způsob, jak zakončit album.

To ano. Arabské vlivy jsem slyšela i v dalších skladbách, třeba v Requiem for the Indifferent nebo Avalanche.

Ano, to je pravda.

Jaký příběh má vaše nové album?

Requiem for the Indifferent [Rekviem pro nevšímavce, pozn. překl.] je o dnešní nové době, kdy se lidé nevšímají toho, co se právě teď děje okolo nich, ačkoliv by se měli snažit se zapojit do dění a zkusit ho změnit. Měli bychom přestat být sobečtí a uvědomit si, že tenhle chaos nás ovlivní všechny, a proto bychom s ním měli něco dělat. Na všech našich nahrávkách se vrací stejná témata. Píšeme písně o politice, náboženství a společnosti, ale zároveň na každou desku zahrneme i aktuální události. Takže na posledním albu zpíváme o finanční krizi, ropné skvrně v Mexickém zálivu, atd. Hodně nás zajímá, co se děje kolem nás, a tak se snažíme využít naši pozici kapely, jejíž texty si fanoušci vážně čtou, a snažíme se je přinutit o nich přemýšlet. Inspirovat je a zkusit všechny přinutit k tomu, aby ze světa udělali lepší místo. Zní to jako Michael Jackson. (smích)

To je pravda. (smích) Někdy nezáleží na médiu, ale na tom, že je poselství předáno dále. Michael Jackson je Michael Jackson, ale jeho poselství přesto platí.

Ano. My jsme spíš Metal Jackson než Michael Jackson. (smích)

Alternative Revolt

číst více

Never Enough (Single)

Rubrika: Diskografie, publikováno:

Never Enough

Datum vydání: 10. srpna 2007
Label: Nuclear Blast
Produkce: Sascha Paeth, Epica

Tracklist:
01 - Never Enough (Radio Edit)   3:41
02 - Chasing the Dragon (Radio Edit)   3:50
03 - Safeguard to Paradise (Piano Version)   3:50

Singl vyšel ve dvou verzích – jako Radio Promo CD (neprodejné) pouze s prvními dvěma skladbami a jako digitální download v e-shopu Nuclear Blast se třemi skladbami.

číst více

Unleashed (Single)

Rubrika: Diskografie, publikováno:

Unleashed

Datum vydání: 25. září 2009
Label: Nuclear Blast
Produkce: Sascha Paeth, Epica

Tracklist:
01 - Unleashed   5:48
02 - Resign to Surrender (A New Age Dawns - Part IV)   6:19

Singl vyšel pouze jako neprodejná promo kopie.

číst více

Jeroen Simons

Rubrika: Bývalí členové, publikováno:

Jeroen


25. února 1978


Bicí

číst více

Cry For The Moon (2004)

Rubrika: Videoklipy, publikováno:

Cry For The Moon není oficiálně natočený videoklip, byl natočen v rámci DVD We Will Take You With Us.

číst více

The Quantum Enigma (komentáře)

Rubrika: Novinky, publikováno:

Originem
Mark: Originem je úvodní písní alba. Základní melodii složil asi před osmi lety náš kamarád Bob Katsionis z kapely Firewind. Tuto melodii nám dal a řekl: „Až ji budete kdykoliv potřebovat, můžete ji použít.“ Trochu déle nám trvalo, než jsme pro ni našli vhodné místo. Líbila se nám však už od začátku, protože je tak nádherná. Co se týče samotného intra, já jsem udělal aranžmá k první verzi. Joost van den Broek pak odvedl skvělou práci s dodatečným a opravdu detailním aranžmá. Coen, který se jako vždy postaral o aranžmá sboru, zodpovídá za finální úpravy. Textově je tato skladba také jakýmsi úvodem do témat, kterým se věnují ostatní písně z alba – že nic není takové, jaké to vypadá, hledání původu existence a co je realita a co je pouhá iluze.

The Second Stone
Ariën: The Second Stone zahajuje album The Quantum Enigma. Je to opravdu dobrá skladba na úvod, protože vám vtrhne do uší se svými nápadnými kytarovými riffy, skvělým dvojitým kopákem a velmi chytlavými slokami. Rytmus bicích vás nenechá v klidu a určitě vás rozpohybuje, obzvlášť na koncertech. S refrénem budou jistě zpívat fanoušci. Zvuk celé skladby je bohatý, bombastický a má skvělou atmosféru. Složit tuto píseň bylo velmi jednoduché, Isaac nám ji vlastně předložil už téměř hotovou a my jsme k ní přidali pár třešniček na dortu, ozkoušeli si jí, tu a tam trochu vylepšili a bylo to. Myslím, že to bude skvělá píseň na úvod koncertů a určitě to bude pecka!

The Essence of Silence
Ariën: The Essence of Silence je druhou písní, kterou jsem složil. Původně měla znít úplně jinak, měla začínat jiným riffem a rychlým, death metalovým beatem, asi jako Pain Divine od Morbid Angel. Když jsem ji představil ostatním – no, hlavně Markovi se zdála až moc extrémní na poměry Epicy. Ale i tak jsem si řekl, že s ní ještě něco zkusím a uvidím, co z toho vzejde. Od ostatních jsem dostal dobrou zpětnou vazbu, tak jsem na ní začal pracovat znovu. Tehdy jsem přišel s nápadem přechodového riffu, který následuje po úvodní části skladby, a trochu jsem si pohrál se strukturou písně. Ve výsledku se mi skladba zdála ještě lepší než její první verze. Jsem opravdu moc rád, že se stala jedním ze singlů, to bych nikdy nečekal. Je to živá, tvrdá písnička se skvělými kytarovými riffy v metalových částech. Poprvé jsem ji vlastně napsal u sebe doma v kuchyni na kus papíru a až potom jsem na ní začal pracovat na počítači. Mám pocit, že mě ta hudba napadla, zrovna když jsem myl nádobí, už si to přesně nepamatuju. Výsledek je opravdu působivý a jsem s ním velmi spokojen. Také doufám, že to bude jedna z oblíbených skladeb na koncertech. Užijte si ji!

Victims of Contingency
Mark: Victims of Contingency je nejkratší skladbou na albu. Když jsem ji psal, použil jsem úplně jiné tempo než obvykle. Byla to pro mě tak trochu výzva a zajímalo mě, co vznikne, když napíšu skladbu v tomto tempu. Prostřední část byla původně více progressivní, ale Coen přišel s nápadem přidat do ní více rytmu. S výsledkem jsem velmi spokojený, protože to tu píseň posílilo jako celek, lépe tak vynikne její podstata. Z hlediska textu se píseň zabývá stinnou, destruktivní stránkou mysli – jak žárlivost a házení viny na druhých může zničit osobnost.

Sense Without Sanity (The Impervious Code)
Mark: Sense Without Sanity je jedna z mých nejoblíbenějších písní. Složil jsem ji na klávesách. Zní trošku jako soundtrack k nějakému filmu. Když jsem ji skládal, seděl jsem za klávesami – takhle jsme psali hudbu postaru, ještě v době alb The Phantom Agony a Consign to Oblivion. Chtěli jsme se vrátit ke kořenům, k našemu starému způsobu skládání hudby. Nejenom že jsme si všechno přehrávali naživo místo programování skladeb do počítače, ale také jsme si všichni sedli dohromady jako kapela ve studiu a improvizovali jsme nad písněmi. Tato konkrétní skladba je příkladem, jak se nám tento „návrat ke kořenům“ vyplatil. Inspirovali jsme se také Mozartem, někteří lidé to tam určitě uslyší. Také bych chtěl poukázat na to, že sloky jsou skvělé na házení hlavou. Už teď se těším na to, až tuto píseň odehrajeme někde naživo a uvidíme, jaké se nám dostanou reakce od publika. Text je o tom, že iluzi můžeme prokouknout jen tehdy, když si uvědomíme, že nic není takové, jaké se to zdá. Myslím si, že naše mysl nás někdy nutí uvěřit tomu, co není reálné.

Unchain Utopia
Rob: Unchain Utopia je pro mě takovou směsicí starší tvorby Epicy a všech alb, která za ty roky vydali. Začíná slokou zpívanou sborem a pak následuje kytarový riff – když jsem to slyšel poprvé, připomnělo mi to Consign to Oblivion, což je super. Sloky jsou rytmické, líbí se nám ten moderní zvuk. Stejně tak u refrénu, který je poměrně chytlavý – proto jsme si taky tuto skladbu vybrali jako jeden ze singlů. Dál bych mohl říci, že se tato píseň stupňuje do vážně skvělého završení. Myslím, že naživo to bude taky hitovka a už se nemůžu dočkat, až ji budeme hrát. Je to jedna z mých oblíbených skladeb.

The Fifth Guardian (Interlude)
Rob: The Fifth Guardian původně začala jako asi čtyřicetivteřinové intro k Chemical Insomnia, ale potřebovala ještě nějaké úpravy a aranžmá. Dali jsme ji tedy Mirovi – to je chlápek, který s Epicou spolupracuje už dlouho a stará se o aranžmá. Přidal k ní pár svých úprav, a když nám ji vrátil zpátky, překvapilo nás, že se mu povedlo z původního čtyřicetivteřinového intra vyrobit tuhle tříminutovou verzi. Když ji posloucháte, je to jako kdybyste byli v kině a sledovali film o bojovém umění. Myslím, že je skvělá. Nejdřív jsme nad ní váhali, protože je tak dlouhá, ale nechtěli jsme ji nijak zkracovat. Tak jsme ji oddělili a použili jako samostatnou skladbu na albu. Vlastně proč ne, podle mě se podařila a hezky ladí k designu alba, s tím Buddhou a tak, a také má skvělý zvuk. Takže jsme ji nechali tak, jak byla, a udělali jsme z ní samostatnou skladbu.

Chemical Insomnia
Ariën: S touto písničkou jsem velmi spokojen. Je to velmi skvělá, ostrá, tvrdá a rytmická skladba s úžasným refrénem. Receptem na úspěch našich skladeb je kontrast mezi tvrdostí muziky a nádherným spojením Simoniného zpěvu se sbory v refrénech – a to vyšlo i zde. Taky se mi líbí ta atmosférická prostřední část s různými zvukovými efekty. Stupňuje se do bušícího rytmu a growlingu. Taky mám rád přechody mezi slokami a refrénem, které zní trochu jako když spojíte Fear Factory a sbory – a dostanete Epicu! Zní to skvěle.

Reverence (Living in the Heart)
Ariën: Reverence je další z mých písniček. Nejdříve jsem ji napsal na papír u stolu v kuchyni, měl jsem totiž v hlavě pár nápadů na kytarové riffy. Až potom jsem ty riffy naprogramoval do počítače s nějakými základními bicími a klávesami. Chtěl jsem napsat silnou a ostrou skladbu se spoustou dvojitých kopáků a hrozivou atmosférou, ale také s chytlavými slokami a refrény a mocnou mezihrou, která vám zůstane hrát v hlavě. Myslím, že se nám to docela povedlo. První verze této písně byla vlastně dost jinačí. Když jsem ji však předložil ostatním, přišli s dalšími nápady. Isaac trochu pozměnil úvodní část, která teď zní mnohem líp, než jak jsem ji původně zamýšlel, takže to byla skvělá spolupráce. Ve studiu jsme ke skladbě přidali další klávesové party, sbory, kladli jsme důraz na různé části, dokud jsme s ní nebyli spokojeni. Než jsme ji šli nahrávat, pečlivě jsme ji prozkoušeli ve studiu, abychom se seznámili se strukturou písně a jejími detaily. Výsledkem je pěkná skladba, ze které vás asi bude hodně bolet za krkem. Užijte si ji!

Omen (The Ghoulish Malady)
Mark: Omen je podle mě velmi chytlavá písnička. Hodně k ní přispěli Joost van den Broek s nápadem, jak uspořádat sbory, a Sascha Paeth, který nám pomohl s vokálními linkami v refrénu. Tuhle píseň jsme složili za velmi krátký čas – většinou, když z nějaké skladby máme dobrý pocit od začátku, a nemusíme na ní dělat mnoho úprav, tak ve výsledku patří mezi ty lepší. Uvidíme, co si o ní budou myslet naši fanoušci, a já doufám, že jim přijde stejně skvělá jako mně. Prostřední část jsme chtěli udělat trochu tvrdší, abychom skladbu oživili. Napsal jsem ji společně s Joostem van den Broekem ve svém domácím studiu. Zněla nám velice přirozeně a nadále už jsme jí nemuseli nijak upravovat. Při nahrávání ve studiu jsme měli pocit, že jí ještě něco chybí, tak jsme na konec přidali ještě jeden refrén. Text písně se zabývá neštěstím – když sdílíte těžké časy s přáteli a rodinou, je lehčí se přes ně přenést.

Canvas of Life
Rob: Canvas of Life. Však víte, album Epicy bez klavírní balady není album Epicy. Tohle je jeden z Coenových nápadů. Podle mě je to skvělá skladba. Když nám Coen ukázal první demonahrávku této písně, nebyla ještě dokončená. Měl v plánu z ní udělat něco jako Chasing the Dragon – klavírní baladu s tvrdší, metalovou částí uprostřed, která by mohla být skladbou sama o sobě. Když ale náš producent Joost a Sascha pracovali na vokálních linkách, rozhodli se, že by bylo lepší nechat skladbu trochu umírněnou a nepřidávat k ní metalovou přechodovou část. Jak vidíte, méně je někdy více, a tohle je jeden z těch případů. Myslím, že naživo bude taky skvělá, protože je v ní hodně emocí a dynamiky. Řekl bych, že se nám povedla.

Natural Corruption
Rob: Natural Corruption je asi jedna z mých nejoblíbenějších skladeb na albu. Hudbu k ní složil Isaac. Je to hodně přímá a tvrdá skladba, ale zároveň je i dost melodická. Když jsem ji slyšel poprvé, trochu mi připomněla Quietus, má takovou podobnou atmosféru. Myslím si, že je takovou směsicí mezi starou a novou Epicou, což je super. Prostřední party jsou také dost progressivní. Řekl bych, že se z ní ve výsledku stala silná skladba. Pokud vlastníte edici Earbook [nebo i Digibook, pozn. překl.], určitě si poslechněte i bonusový akustický disk, protože jsme také nahráli akustickou verzi této skladby a ta se nám taky docela povedla. Mrkněte na ni!

The Quantum Enigma (Kingdom of Heaven, Part II)

Mark: Skladbu The Quantum Enigma často nazývám „à la Pink Floyd“, protože je velmi dlouhá a má některé prvky společné se skladbami od mé oblíbené kapely Pink Floyd. Zároveň je to ale typická píseň od Epicy. Když jsme na ní začali pracovat a jak se pomalu vyvíjela, měli jsme pocit, že má také něco společného s Kingdom of Heaven. I text vlastně začíná tam, kde skončil text Kingdom of Heaven. Proto jsme se rozhodli tyto dvě skladby spojit a dát Enigmě podnázev Kingdom of Heaven, část druhá. V úvodu jsme chtěli vytvořit pochmurnou atmosféru, k čemuž jsme použili zpěv tibetských mnichů. Daniël de Jongh z kapely Textures také přispěl svými doprovodnými vokály. Myslím, že se nám povedlo vytvořit atmosféru přesně tak, jak jsme chtěli. Hned poté začíná apokalyptická část s brutálními kytarami, basy a bicími. Na tuto část jsem opravdu hrdý a vždycky z ní mám husí kůži. Refrén zpívá sbor, což je pro Epicu typické – je chytlavý, melodický, a fanoušci s ním můžou snadno zpívat. Co se týče prostřední části, chvíli nám trvalo, než jsme přišli na to pravé. Teď jsme s ní spokojení, ale trvalo nám to dost dlouho a museli jsme ji poskládat dohromady jako puzzle – zkoušeli jsme různé verze, dokud jsme nebyli spokojení. Chtěl bych taky vypíchnout Isaacovo kytarové sólo, které následuje po tiché prostřední části – to je taky část, z níž mám husí kůži, je to taková třešnička na dortu. Text se zabývá samotným konceptem kvantové záhady, což znamená, že my sami ovlivňujeme všechno kolem nás pouhým pozorováním – takže jaký je vlastně stav věcí, když je nepozorujeme? To se nikdy nedozvíme. Musíme se vydat ještě dál a hlouběji, abychom odhalili pravdu a podstatu existence a vůbec, všeho kolem nás.

zdroj: http://open.spotify.com/album/1706Tj7LttKAaMJ6Jakpqm

© překlad z odposlechu: ItalianManiac

číst více

Consign to Oblivion (významy)

Rubrika: Diskografie, publikováno:

Mark a Simone komentují hudbu a texty písní z alba Consign to Oblivion:

01. Hunab K'u
Hudba
Mark: Toto intro složil Yves Huts. Měli jsme na výběr ze dvou různých písní pro intro, tu druhou jsem složil já. Moje intro navazovalo na minulé intro, které můžete slyšet na albu The Phantom Agony. Jelikož jsme se nechtěli opakovat, a Yvesovo intro bylo navíc moc pěkné, nakonec jsme se rozhodli pro to jeho.
Text
Mark: Hunab K’u je prolog k (prozatím) třídílnému konceptu A New Age Dawns (Úsvit nového věku). Vypráví příběh počátku a středu vesmíru.

02. Dance of Fate
Hudba
Mark: Písnička je vystavená hlavně na refrénu a dvojverších a byla částečně vytvořena v Yvesově domácím studiu, kde jsme já, Coen a Yves pracovali na mnoha písničkách. Yves složil některé kytarové party a tato skladba brzy spatřila světlo světa. K Simoniným vokálům jsme také brzy dospěli.
Text
Simone: Tato skladba je o našem osudu. Každý si musí prožít svůj vlastní osud, ať už se mu to líbí nebo ne. Někteří se tomu snaží vzepřít, ale brzy si uvědomí, že i toto vzdorování bylo součástí jejich osudu. Nevěřím v náhodu a myslím si, že musíte prožít svůj osud. Nesmíte se snažit ovlivnit budoucnost a vymazat tak minulost. Někdy je vaše budoucnost tak nejistá. Nevíte, jak dlouho budete ještě žít. Můžete si myslet, že jste ještě mladí a máte celý život před sebou, ale zároveň můžete být třeba smrtelně nemocní! Něco takového vás vždycky přinutí si uvědomit, jak je vlastně život křehký. Myslím, že tento text není těžké pochopit.

03. The Last Crusade
Hudba

Mark: K této skladbě jsme nejdříve složili intro a brzy poté jsme vyřešili i zbytek. Dali jsme si za úkol napsat písničky s chytlavými refrény. Tohle je jedna z nich. Když jsme hráli písně z předchozího cédéčka před publikem, všimli jsme se, že písničky jako Cry For The Moon měly obrovskou odezvu, hlavně díky chytlavým refrénům. Už jsme párkrát hráli The Last Crusade živě a zdálo se, že refrén lidem zůstával v hlavě.
Text
Mark: Text vypovídá o skupině fanaticky náboženských lidí. Existují snad v každém náboženství - pevné jádro, které chodí od domu k domu a snaží se lidi přesvědčit o svých myšlenkách. To je neuvěřitelně otravné. Například, když vás někdo osloví na ulici a vtáhne do rozhovoru, který většinou končí jednostranně. Jejich jediný cíl je vás konvertovat na jejich víru, a vaše vlastní názory nebo argumenty neberou na vědomí nebo je jednoduše odmetou mdlým úsměvem. Tohle nemám rád a proto jsem o tom napsal píseň z jejich pohledu. Pojmenoval jsem ji The Last Crusade (Poslední křížová výprava), protože si myslím, že to je jeden z posledních případů a že si brzy lidé uvědomí, že všechna ta různá náboženství vedou ke stejnému základu, a tak nakonec všichni uvěří v jednoho Boha.

04. Solitary Ground
Hudba

Mark: Tuhle písničku jsme museli mnohokrát sestříhávat, než jsme s ní byli konečně spokojení. Původně byla mnohem delší, ale smrskli jsme jí do chytlavějších rozměrů. Původní délka byla tak trochu nudná a rozvleklá. Tuhle písničku jsme dokončili, až když už jsme byli ve studiu.
Text
Simone: Je to velice osobní skladba, konkrétně je o mojí touze mít kam jít, mít domov. Na jedné straně je cestování po světě s kapelou naprosto úžasné, ale někdy si vážně přeju, abych si už nikdy nemusela znovu balit kufry.

05. Blank Infinity
Hudba

Mark: Tohle je rychlá a neotřelá písnička, dobře se poslouchá, na začátku je klidné klavírní intro a postupně se rozvine v pocit středního tempa. Je to jedna z prvních písní, které jsme složili pro toto album.
Text
Simone: Je to obrovská směsice pocitů, frustrace, nekonečné pole plné myšlenek. Myslím, že jsem spoustu věcí napsala podvědomě, a ty se až po chvíli objevily jasně v mojí mysli.

06. Force of the Shore
Hudba

Mark: Tohle je první opravdu tvrdá píseň na albu. Muzika do toho prostě praští, začíná opravdu silnými sbory. Tato skladba obsahuje snad všechny možné prvky Epicy - sbory, orchestr, chrapot, výkřiky, Simone a samozřejmě taky spoustu metalu. Pouze prostřední část je o něco tišší, ale i tak je to velice divoká píseň.
Text
Simone: Tato skladba je o dokonalém vzhledu, který je v dnešní době tak důležitou částí naší společnosti. Všechno je jenom o vzhledu. Lidé se na něj tolik soustředí, až zanedbávají svou vnitřní sílu. Schovávají se za maskou. Až příliš se snaží dostihnout minulost, kdy byli mladí, až zapomínají žít v přítomnosti. Název Force Of The Shore (Síla pobřeží) je taková metafora k přísloví "nesuď knihu podle obalu".

07. Quietus
Hudba

Mark: Yves přišel s nápadem irsky znějícího intra a já jsem ho brzy následoval se základem skladby. Myslím, že tahle písnička bude oblíbená na koncertech, protože do ní můžeme snadno vtáhnout i diváky.
Text
Simone: Lidé se musí v životě rozhodovat. Většinou takový druh rozhodnutí, který lidem pomůže dospět, jim také vezme nevinnost. Často je velmi obtížné udělat takové rozhodnutí. Někdy se rozhodnete špatně a pak se bojíte následků.

08. Mother of Light
Hudba

Mark: Základ pro tuto skladbu je už vážně hodně starý. Původně jsem ji složil s úmyslem použít ji do nového alba Decipher kapely After Forever. Ale když jsem ji dokončil, měl jsem pořád pocit, že té písni něco chybí, proto jsem se rozhodl ji nakonec do alba nepoužít. Je hřích použít skladbu, se kterou se necítíte spokojeni. Takže nakonec mi trvalo asi 3 až 4 roky, než jsem ji konečně dokončil. Jsem rád, že jsem našel trpělivost, protože teď konečně zní tak, jak jsem vždycky chtěl, aby zněla!
Text
Mark: Tento text je asi nejosobnější ze všech, které jsem kdy napsal, takže nechám na posluchačích, ať si ji každý sám vysvětlí podle svého.

09. Trois vierges
Hudba

Mark: Já osobně mám moc rád balady, které tak trochu připomínají muzikál. Tohle je také duet Simone a Roye Khana z kapely Kamelot. Jelikož mi přijde, že jeho hlas vyniká nejlépe v baladách Kamelotu, rozhodli jsme se, že mu tato píseň sedne asi nejlépe. Vlastně jsme ji pro něj složili ještě dříve, než jsme se ho vůbec zeptali. Skladba bude také použita pro nizozemský film Joyride, pro který Epica složila soundtrack.
Text
Simone: Měla jsem za úkol napsat tento text pro film Joyride. Název písně se odvolává na téma, na kterém je založená většina filmu. Moc o tom nechci mluvit, jelikož film ještě nebyl vydán.

10. Another Me 'In Lack'ech'
Hudba

Mark: Tohle je jediná písnička, kterou jsem celou složil sám. Chtěl jsem udělat skladbu s opravdu výraznými a hlasitými basy. Je v ní taky mnoho sborů. Nejdříve jsem ji chtěl použít jenom jako bonus pro jeden ze singlů, ale protože zněla opravdu skvěle, rozhodli jsme se ji nakonec použít na album.
Text
Mark: Je to vlastně o přísloví, které je staré jako lidstvo samo: "nečiň druhému, co nechceš, aby on činil tobě". Mayové k němu přidali ještě dovětek "protože jednou budeš tím druhým". In Lack’ech, podtitul písně, znamená "jsi jen moje jiné já". Když budete působit jiným zlo, vrátí se vám to, ale taky to platí naopak "čiň dobro a dobro se ti vrátí".

11. Consign to Oblivion
Hudba

Mark: Tohle je pro mě nejoblíbenější písnička z celého cédéčka. Původně měla být o dost kratší, ale protože mi spoustu fanoušků psalo, že doufají v dlouhou skladbu na novém albu, rozhodli jsme se ji prodloužit na necelých 10 minut. Jsem fanouškům vděčný za tuto radu, protože bez nich by vlastně tahle písnička nevznikla tak, jak vznikla. Myslím, že bude naší stálicí na setlistu!
Text
Mark: Text je o tom, že v dnešní době se lidé starají jenom sami o sebe a vůbec je nezajímá příroda, natož ostatní lidé, a to se stále zhoršuje. Jediné, co hraje roli, je udržovat ekonomiku a udržovat dobré výnosy. Ale ve skutečnosti jde v životě o mnohem víc!! Tenhle zastaralý způsob myšlení se musí změnit, jinak nás čeká dramatická budoucnost. Protože se raději koukám na světlou stránku věcí, věřím, že ta změna nakonec přijde, ale musí se to stát co nejdříve!

číst více

12345>>

Go to page